OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pokud se nemýlím, tak jsi musela podstoupit operaci po zranění z loňské sezóny. Vstoupila jsi do přípravy(nejspíše na suchu) v termínu, který jsi měla v plánu a nebo jsi musela posunout začátek?

Ano, byla jsem na operaci a to už 3x. Bohužel u nás když se padá, tak to většinou dost bolí. Letos jsem podstoupila největší zákrok a tak celá rekonvalescente trvala a trvá. Na rehabilitace chodím pořad a pořad mě rameno bolí. Naštěstí operace proběhla dobře a pan Frei mě odoperoval skvěle, ale jak to byla větší operace, tak to jde vše pomalu a je to na dlouho. Pomalu už začínám vršek těla cvičit, ale zatím jsem hodně slabá.

Začátek přípravy jsem musela posunout o par měsíců. Když tým začal trénovat na novou sezonu já ležela v nemocnici a čekala na operaci. Teď se snažím tým dohnat. A o to je to větší výzva, byt zase co nejdřív zpátky. 

Jak se citíš po prvních přípravách na sněhu? A kde jsi je absolvovala?

Musím přiznat, že až na sílu kterou nemám se letos cítím skvěle a možná i nejlíp. Měla jsem letos největší pauzu od ježdění a to půl roku a myslím, že je dobře, že jsem na sníh nejela dřív, i když možnost jet dřív na soustředění byla. Nechali jsme mě s trenérama v klidu a bylo to dobrý rozhodnutí. 

Poprvé jsme byli v Saas Fee ve Švýcarsku, kde byla udělaná celá trať a já už trénovala v trati a šlo to rychle. Jindy je první soustředění jen rozjezdový, kdy jezdíme po sjezdovce a jezdíme oblouky a připomínáme si základy ježdění. 

Po Saas Fee kde jsme byli 10 dní jsme byli v Itálii na Stelviu. Tam jezdíme každý rok několikrát. Letos jsme tam byli třikrát a teď trénujeme na Pitztale v Rakousku. Přes sebou máme ještě soustředění ve Finsku kam se chystáme na 10 dní.

Jak vypadá tvoje příprava?

Moje příprava vypadá jinak když jsem na soustředění a když jsem doma. Když jsem doma tak většinou mám od 7:00 fyzio, potom jedu do Olomouce, kde mám trenéra na suchou přípravu, odpoledne jdu sama běhat, plavat, na trampolinky nebo nějakou jinou další aktivitu.

Večer se protáhnu a jdu spát.

Když jsem na soustředění tak když se probudím tak 10 minut cvičím ať rozhýbu tělo po noci. 

Po snídani, kterou si udělám, jedeme na svah. 

Nejčastěji snídám ovesnou kaši. Na kopci jezdíme do oběda tak do 12:00-13:00. Po obědě se ale ještě vracíme do tratě a jezdíme tak do 14:00-15:00. Když dojedeme na barák chodím se většinou třeba na 20 minut vyšlapat na kole.

Pak máme chvilku volna, takže když mám čas tak si jdu dát dobrých 20 minut do postele a pak máme suchý trénink a to buď jedeme do posilovny nebo máme nějaký kruháček. Večer po večeři se ještě protahuji a pak chodím na fyzio. Takže celý den se něco děje a večer si jdu lehnout a jsem ráda, že jsem ráda. 

A k tomu máme ještě video, kde nám trenér ukazuje co děláme špatně a jak jsme jezdili, což je nezbytná část mé přípravy. 

Jaké máš cíle a co pro tebe bude vrcholem nové sezóny?

Vrcholem letošní sezóny jsou světové poháry. Letos nemáme Mistrovství světa, takže je to taková pohodovější sezóna. Příští rok totiž máme Mistrovství světa a další rok jsou Olympijské hry.

Světový pohár začíná pokud mám dobré informace 13. prosince v rakouském Montafonu, jak se na něj těšíš?

Závod je 13.12, ale už 11.12 je kvalifikace, která je pro mě hodně důležitá, abych se vůbec do hlavního závodu kvalifikovala. Takže nám to začíná už 11.12

A jak se těším? Tak to je naprosto zbytečná otázka (směje se...) těším se strašně moc!

Na jakou trať se v novém ročníku SP těšíš nejvíce?Nejvíc se asi těším do Cervinie a do Feldbergu. Sice jsem v Cervinii měla nejhorší výsledek ze světového poháru, ale trať mě tam bavila. A do Feldbergu za mnou snad pojedou rodiče, takže to se těším. Letos taky máme poprvé závody v Kanadě, tak tam se taky hodně těším, ale nevím co od toho očekávat.  

Co ti přináší být v reprezentaci s Evou Samkovou a co to pro tebe znamenalo být s ní v jednom týmu při závodu dvojic ve kterých jste dosáhli super výsledků?

Přináší to spoustu dřiny se jí aspoň trochu přiblížit. Je super, že mi může předat své zkušenosti co už má za s sebou. 

V závodu dvojic to bylo s Evkou skvělý. Dokázala dorovnat ztrátu co jsem udělala a vytáhnout nás na druhé místo. Bylo to skvělý, stát na stupních vítězů s ní. 


Pojedete i letos závod dvojic?

Letos závody dvojic jsou na programu, akorát je už nepojedu s Evkou. Udělali nám totiž smíšené závody, takže letos budu závodit nejspíš s Matoušem Koudelkou. Je to první rok senior a už teď je mega šikovný, takže na závodění s ním se těším.

Jak by jsi zhodnotila minulou sezónu?

Z minulé sezóny mám smíšené pocity, ale naštěstí převládají ty dobrý.

Smíšený protože jsem se připravovala na nejdůležitější závod a to bylo Mistrovství světa v Americe a bohužel jsem tam nedokázala vůbec pracovat se svým strachem a závod bohužel nedopadl podle našich představ na co jsem měla natrénováno. Takže z téhle stránky to bylo špatný, ale na druhou stranu, jsem se v každém závodě dokázala kvalifikovat do hlavního závodu, což je za mě super. A tím pádem jsem se dokázala držet těch nejlepších. Takže z toho jsem měla opravdu dobrý pocit. Celkově jsem skončila na 18. místě a kdybych se na posledním závodě nezranila, věřím, že bych si o trošku i polepšila.

V celkovým poradí světového poháru jsem se taky umístila nejlíp, takže výsledkově jsem spokojená.

Pokud bys měla zpětně zavzpomínat na olympiádu v Koreji, jak bys ji i přes tvé zranění zhodnotila? 

Olympijské hry jsou pro mě velký téma a pořad hodně emocionální. Prožila jsem tam jak krásný chvíle, tak i ty nejhorší. Probrečený dny a strach závodit mě dostal do stavu kdy jsem sama o sobě pochybovala. Bylo to pro mě opravdu něco nezapomenutelného a po závodech jsem šla za jedním z mých trenérů a řekla jsem mu, že s tím asi končím, že tohle nemám zapotřebí, ale že si to ještě promyslím. ( jelikož jsem se tam zranila, měla jsem dost času přemýšlet, jestli je to opravdu to čemu se chci věnovat a jestli mi to opravdu přináší tolik radosti kolik bych si představovala.) naštěstí čas spojeny s mým zraněním mi ukázalo, že se mi po tom všem stýská a že to ještě jednou zkusím.

Ale jinak Olympijské hry byli něco nezapomenutelného. Pamatuji si jak jsem první den šla do jídelny a já vůbec nemluvila, což je u mě hodně divné, (Nemluvím jen na závodech když se bojím a nebo když jsem z něčeho vykulená)protože vedle mě byli lidi jako Lindsay Vonn, Shaun White a jiné legendy a z toho jsem absolutně nechápala, co já tam dělám.

Bylo to něco neuvěřitelného a něco po čem sní každý sportovec. Česky dům a zázemí který nám Český Olympijsky výbor připravil bylo naprosto dokonalý. Všichni jsme byli jeden velký tým na kterak strašně rada vzpomínám. Sportovci byli neskuteční a všichni jsme se gema podporovali ať se dařilo i nedařilo. Ale tohle téma je opravdu na delší dobu, protože o OH a zážitcích z ní bych mohla vyprávět hodiny.