OK

Při poskytování služeb nám pomáhají soubory cookie. Používáním našich služeb vyjadřujete souhlas s naším používáním souborů cookie. Více informací

Pokud jste nečetli úvodní článek, tak si ho můžete přečíst zde: https://www.ivimeto.cz/rubrika/100-let-fotbalu/
Ke stoletům zábřežského fotbalu jsou pro Vás připraveny připomínkové předměty. Více informací na: https://eshop.pelisport.cz/cz-kategorie_618251-0-100-let-zabrezskeho-fotbalu.html



Jejich vůle byla nadále silná a kořeny zábřežského fotbalu se začali pomalu, ale jistě zapouštět do sportovně-kulturního života v našem městě. Zábřehu pomohl k rozvoji také příliv českého obyvatelstva z ostatních částí republiky.

„Mezi českými lidmi, kteří sem přicházejí za zaměstnáním, byli i dobří hráči kopané, jako Mašíček, Gregovský, Prokeš, Ferdinand Sitta a jiní. Z nich zejména Ferdinand Sitta, stavitelský asistent, a Prokeš, zubní praktikant, patří k hlavním organizátorům zábřežské kopané.“

Potíže doprovázeli založení klubu

Když se snažili v té době aktéři kopané u nás o založení sportovního klubu, museli se vyrovnat s různými potížemi. Největším nepřítelem byla zdejší tělovýchovná jednota Sokol. Ta se bála odlivu členstva a to především z řad mládeže. Nakonec byl sportovní klub založen a ze začátku měl pouze dvě družstva a to dospělé a dorostenecké. Dorostenci byli odsouzeni nejprve hrát pouze „přáteláky“, protože finanční prostředky na soutěž nebylo snadné sehnat, ale také v okolí nebyla kopaná tak rozšířená.
Ze začátku nenabídl sportovní klub velkou činnost a to díky tomu, že byl registrován jako člen Hanácké župy fotbalové.

       Příčiny malé činnosti:

  • Hanácká župa měla menší počet registrovaných klubů

  • Kluby byly hodně vzdálené od Zábřehu

  • Klub byl chudý a financování častých zápasů si nemohl dovolit

  • V okolí Zábřehu nebyly české týmy a existovaly zde pouze dva německé kluby SK

    Mährisch Schönberg a SK Müglitz.



Zábřeh byl zařazen v Hanácké župě fotbalové do III. třídy, ale hráli pouze na jaře, protože jejich soutěž nebyla vypsaná na podzimní termíny. Rok 1928 byl velmi zajimavý. I. třída čítala deset klubů, II. třída měla pouze pět členů a ostatní bylo ponecháno na vůli se do III. Třídy přihlásit. V tomto roce se třetí třída hrála vylučovacím systémem, takže pokud mužstvo prohrálo již v prvním kole, tak bylo vyřazeno.  Právě zábřežské mužstvo bylo posledním přihlášeným do soutěže.

Do této třídy patřily také: SK Chvalkovice, Bedihošť, Bystřice pod Hostýnem, Štěpánov, AFK Lipník nad Bečvou a DSK Přerov.
Jenže Zábřeh se dokázal udržet v soutěži pouze do druhého kola.
Hanácká župa se rozhodla k reorganizaci hracího řádu a rozšířily soutěže do čtyř tříd ve třech okrscích a zábřežské mužstvo bylo zařazeno do III. Třídy.
Ale zábřežský klub v této době trpěl hlubokou krizí, jež vedla skoro k rozpadu klubu. Navíc mužstvo sestoupilo do poslední třídy. Navíc vedení klubu dobře nepracovalo.

„Dřevěné kabiny chátraly, počet přispívajících členů poklesl, návštěvy na zápasech byly stále menší, funkcionáři výboru, složeného z velké části z hráčů, ubývalo. Nebylo dostatek prostředků na činnost, tím méně pak na výstavbu nových kabin. Nebylani dostatečný přehled o hospodaření s prostředky.“

Znovu postoupení do třetí třídy přišlo v ročníku 1932-33, ale poměry ve vedení klubu zůstaly. K zisku prostředků měla pomoct těžba písku a štěrku na hrací ploše hřiště, ale zisk nebyl dostatečně uspokojující, aby zlikvidoval pohledávky. Z výboru zůstali poté pouze Ferdinand Sitta a poctivý funkcionář Jan Tureček a skupinka třech nejvěrnějších. V druhé polovině roku 1933 došlo k obratu a hráčům šlo o zabezpečení klubu. Jeden z větších rozmachů zažila zábřežská kopaná v roce 1934. Zábřežský sportovní klub založil zájezdovou jedenáctku z hráčů, kteří se nedostali do základního kádru. Dále dokázali získat mladé hráče, kteří se zapojili do dorosteneckého mužstva a to bylo přihlášeno do sezóny 1934/35 do mistrovství. Kopaná začínala ziskávat větši příspěvky do klubové kasy a další finance získávali z pořádání různých akcí. Navíc se zábřežským hráčů velmi dařilo a jejich úspěchy přilákaly vyšší návštěvnost v průměru 800 – 1000 diváků.

První mužstvo se dokázalo v jarní části mistrovství 1934 probojovat do II. třídy, ale postup do další třídy ročníku 1934-1935 byl znemožněn, protože Hanácká župa zařadila protekčně do druhé třídy severního okrsku a jelikož se toto mužstvo skládalo z profesionálů vítězilo nad svými soupeři dvouciferným poměrem, ale SK Zábřeh dokázal uhrát jednociferné prohry a to na podzim těsně 1:2 na vlastním hřišti a na hřišti soupeře 6:2. Vedení po této zkušenosti začalo ziskávat posily zvenčí aby mohlo mužstvo konkurovat ve vyšší soutěži.

V dalším díle se podíváme na část historie od roku 1935 - 1961


Ke stoletům zábřežského fotbalu jsou pro Vás připraveny připomínkové předměty. Více informací na: https://eshop.pelisport.cz/cz-kategorie_618251-0-100-let-zabrezskeho-fotbalu.html

Pole s hvězdičkou * jsou povinná.

Přidat komentář

10 + 5 =

Přehled komentářů

    Napište první komentář!